Recenze knihy "Nejen za vesnickými muzikanty" - 2. díl trilogie...

Josef Pospíšil : NEJEN ZA VESNICKÝMI MUZIKANTY

Vyšlo knižně další pokračování úspěšného seriálu „za vesnickými muzikanty“ ! Josef Pospíšil je znám jako dlouholetý moderátor a hudebník z Českého rozhlasu, ČT i z koncertních pódií. Dnes připravuje ještě navíc pořady s národní hudbou (např. „Beze spěchu s…“, „D-PARÁDA“) a to vše pod hlavičkou agentury „HARMONIKA POSPÍŠIL“. V cizině, ale i na domácích pódiích, účinkuje s manželkou Renatou s „originálním HARMONIKOVÝM DUEM“.

NEJEN ZA VESNICKYMI MUZIKANTY“ - v dalším dílu zajímavé knihy, pokračuje a zhušťuje oblíbené rozhlasové pořady - „nekonečné cesty za vesnickými muzikanty“, nabízí zastavení s mnoha slavnými muzikantskými rody, např. ságou slavných česko-rakouských Komzáků, jihočeských Kubešů, Mugrauerů, Rožboudů, severočeských Koletů a hornických hudeb, početné rodiny chodských muzikantů – Konrádyů, Kuželků, Kupilíků, Duffků, Šimků, atd., na vzniku hasičských kapel ukazuje na nástup éry dechovky na Vysočině, rozsáhlou a zcela vyčerpávající kapitolu věnoval slavné šumavské muzikantské vyhlášené „světácké“ rodině Karla Polaty a jeho spolupracovníkům, skladatelům, textařům, zpěvákům, připomíná „krále české dechovky“ Václava Vačkáře, Josefa Poncara, Karla Vacka, Jaromíra Vejvodu, textaře Ladislava Jacuru, Svatopluka Radešínského, Ladislava Nusharta, atd. Josef Pospíšil popularizuje a vzpomíná na setkávání s nezapomenutelnými legendami z tohoto žánru, např. kapitoly o kraslických muzikantech /Karel Hájek, Josef Bařtipán/…, Eda Mornštajn, Josef Jiskra z K.Varů, Václav Švarc z Dobřan, prof.Vojtěch Laštovka a František Čihák ze Štěnovic ( pamětník malíře Josefa Lady z Hrusic ), v kapitole František Roj a Komorousové ze Spáleného Poříčí nabízí ohlédnutí za dragouny, nechybí kapitoly o vojenských muzikantech – Jaroslavu Duffkovi, Karlu Eškovi, Františku Železňákovi, podrobně mapuje vznik a vývoj slavných pěších pluků, včetně historie známých plzeňských „Pětatřicátníků“, doplňuje už popisované kapitoly ze Sušicka - např. o velmi známý a bohatý rod Márů a Zajíců, o rody Tachovských, Vinšů, Harmáčků a dalších z Přešticka a Staňkovska, dále např. o rod Palečků / dechovka LESANKA /, Svobodů, Kožíšků, Dobnerů, Bendů, Hladíků, atd. Vše pregnantně dokumentuje encyklopedickými daty, autentickými unikátními fotografiemi, souvislostmi, zajímavými postřehy i osobitým zamyšlením…

Jako bonus přidal kapitoly o vzniku slavných kapel: BABOUCI, VESELKA, DOUDLEBÁCI, SMOLOVÁCI, BOŽEJÁCI, STAROŠUMAVSKÁ DECHOVKA K.POLATY ZE SUŠICE, SOUBOR MUGRAUERů atd. , galerii uzavírá nádherná kolekce barevných fotografií chodských kapel, slavných postav, které patří neodmyslitelně k chodským srpnovým „Vavřineckým slavnostem“ i k dalším přehlídkám hudeb tohoto žánru v naší republice a nechybí spousta dalších dokumentárních výstižných fotografií.

Autor v sobě nezapřel ani svoji náklonnost a oblibu k harmonikám. V knížce najdete kapitoly o výrobcích – stavitelích tohoto nástroje / např. Josefu Kebrdlem z Hořovic, Antonínu a Janu Hlaváčkových z Loun, včetně podrobné studie historie rukodělné výroby heligónek, dále kapitolu Paolo SOPRANI – Castelfidardo – Itálie, německou fy HOHNER, … /, vzpomínání na spoustu dalších slavných muzikantů - harmonikářů : Františky - Kopeckého, Poupě a Vyhnala, Karla Melku, rodinu „světských“ muzikantů Kočkových, Milana Bláhu a Jiřího Fáberu, mladičkého Ondřeje Římka, Renatu Hrdličkovou-Pospíšilovou - špičkovou heligónkářku – alias „českou královnu heligónky“, Vesnu a Stanko Žagara ze Slovinska, chodské a bavorské muzikanty, zmiňuje i přátelství s muzikanty z chorvatského Daruwaru…

Velkou pozornost věnoval autor kapitole o SOKOLE a sokolském hnutí, popisuje všechny historické souvislosti, všesokolské slety, v citacích slavných lidí připomíná hudbu a osobnost Františka Kmocha, včetně dokument.fotografií.

V kapitole o starém pražském Podskalí vysvětluje vznik a popularitu mnoha staropražských písniček, včetně jejich autorů, připomíná historii vorařství na Vltavě a spolek „VLTAVAN“, vzpomínání často oživuje přepisem magnetofonových reportážních záběrů.

Pro pamětníky připojil kapitolu o svatbách a jejich výročích / dozvíte se, kdy je výročí svatby papírové, granátové, platinové… a které se říká svatba požehnaná /. Pro příští generace zachytil autor různé zvykoslovné slavnosti: Konopickou, Staročeské máje, Jízdu králů ve Vlčnově, moravsko-slovácké hody na Lanžhotsku, Šátečkovou volenku, aby je případně další zájemci mohli obnovit a znovu využít.

Všechny kapitoly této krásné knihy jsou bohatě ilustrovány nádhernými dokumentárními fotografiemi. Jen pro představu, první knihu o více jak 330 stranách textu doplňuje více jak 150 fotografií, druhou knihu o více jak 400 stranách textu, zdobí cca 300 opravdu unikátních fotografií… Jako příloha jsou barevné fotografie na křídovém papíru.

Závěr knihy vytvořily v doslovu autora citace z dopisů populárních lidí: např. zpěváka Karla Gotta, hrabě Zdenka Sternberka, uznávaného a renomovaného skladatele Slávka Smišovského z Moravy, prezidenta republiky Václava Klause, až po vážené zahraniční letce R.A.F. a další.

Přebal druhé knihy vydané v roce 2005 je symbolický: najdete na něm uměleckou fotografii profesionálního fotografa Jaroslava Vogeltanze, který zachycuje „siluetu muzikanta s heligónem přes rameno v odrazu zapadajícího slunce“, - což symbolicky značí, inspirováno klasikem, „že ještě nezapadá slunce nad dechovkou“ !

A co o své knize říká sám autor Josef Pospíšil?

Zužitkoval jsem další velkou část svých zápisků z let 1975 – 2004, které jsem většinou využíval pro populární a oblíbené autorské pořady v Českém rozhlase / „5P“, „Za vesnickými muzikanty“ Čro Plzeň, „Trubte nám trumpety, aneb U muziky s Plzeňáky“ ČRo 2 Praha, „S dechovkou za humna“ Čro Č.Budějovice, atd./ Stále jsou pamětníci, kteří často a rádi vzpomínají ! Tento žánr má léta obrovskou posluchačskou i diváckou oblibu, jen se v médiích, bohužel, dostává do role „menšinového žánru“, naši národní hrdost „válcují“ různé soutěže a pořady, kde je s „českým jazykem“ šetřeno jako „se šafránem“. Doba totiž letí mílovými skoky… V zapomnění rychle plyne to, co člověka tak obohacovalo, sytilo jeho duši. Dnes je to už jen maličký „pramínek živé vody“, při kterém milovníci této muziky „mládnou“.

Dostávám často otázku, co si myslím o „dechovce“ ? Odpovídám, ...že jako v jiných žánrech je to hudba, která se dělí také jen a jen na hudbu „dobrou a špatnou“! Do první kategorie patří umělci s velkou erudicí, vzděláním, vkusem a praxí, kteří poponášejí žánr stále k větší kvalitě a profesionalitě – důkazem toho jsou špičkové kapely, jejich domácí i zahraniční úspěchy, vyprodané koncerty, „Zlaté a Platinové desky“ za prodané nosiče, atd. Opakem jsou potom ti, kteří si na „dechovku jenom hrají“, chrlí denně tucet nových triviálních a naivních „hitů“, oblbují prosté lidi, snaží se jen dělat „výnosný kšeft“. I na to jsem už dávno našel odpověď: „lidé kolem nás dovedou rozpoznat oním pověstným „šestým“ smyslem, kdo je dobrý, kdo je špatný a kdo si jen na něco hraje“. Abych tak řekl – komu to ladí a komu neladí!

Česká hudba dělala radost nejen muzikantům, ale i těm, co se na ni těšili! Našim krajanům udržovala a doposud udržuje ve vzpomínkách to nejkrásnější, co je drželo nad vodou – domov a rodinu, zpíváním si udržovali po léta nejen národní hrdost, ale také znalost své mateřštiny…! Tahle hudba vychází z našich nádherných tradic, opěvuje lásku a laskavost, v mnoha variacích krásu kolem nás … Prověřil ji čas ! Parafrázuji i velkou moudrost : „Kdo zavírá oči nad hudební minulostí a nechce o ní nic slyšet, je bohužel slepý i k přítomnosti!“

A co dodat na závěr? Snad jen to, že kniha z pera Josefa Pospíšila byla podpořena nadačními fondy a je hodnocena jako „přínosná kultuře ve zmapování lidové dechové a národní hudby v období před r. 1900 až po současnost“, recenzenti oceňovali bohatou encyklopedickou vypovídající hodnotu tohoto doposud nezmapovaného žánru a zajímavých souvislostí. Prostě a jednoduše, je to krásné pohlazení po duši pro všechny milovníky „národního“ žánru.

Děkuji Josefu Pospíšilovi za krásné povídání o nevšedních knížkách.
Václav Hlaváček, časopis „NAŠE MUZIKA“

P. S. V roce 2009 vydala Česká televize Josefu Pospíšilovi další knihu s názvem „S muzikantkou úctou“, ve které autor, moderátor i muzikant v jedné osobě, připomíná slovem i bohatou unikátní fotodokumentací slavné kapitoly z populárních pořadů „Za vesnickými muzikanty“…'